¿Qué diferencia a las personas de los chimpancés? Según un estudio sueco, el rastro también conduce a partes desatendidas del ADN de iROZHLAS

Nuestros genes se transcriben en proteínas, los componentes básicos del cuerpo humano. Pero los científicos se están dando cuenta gradualmente de que para convertirse en humanos, no necesitan ni necesitan genes que se transcriban en proteínas durante la evolución. Tambien es importante una parte aparentemente inútil del ADN.

“Estos genes no codifican de qué está hecho el cuerpo o cómo cocinar con enzimas”, explica Marek Špinka, psicólogo evolutivo y etólogo.

Esto se ilustra con la idea de tener recetas en nuestras manos, y allí encontramos abreviaturas recurrentes que no son tan comprensibles. Según él, la clave de la evolución de las especies, incluidos los humanos, es, por ejemplo, la frecuencia con la que esas secuencias aparentemente innecesarias se repiten en nuestra información hereditaria.

“Regula qué genes se leen”, dice pinka. Él compara el papel de una pieza de ADN aparentemente inútil con una situación en la que el lector de una receta de un texto incomprensible está tan aburrido que solo lee las instrucciones a medias y cocina la comida de manera diferente. Según él, las instrucciones para humanos tienen muchos niveles diferentes de los que no sabemos mucho.

Viry a Bill Gates

Hay una diferencia cuando se le indica a un lector de celda que lea todo de una vez o de forma secuencial.

„To je klíč, proč organismy, které jsou si sekvencí velmi podobné, můžou na konci dopadnout jinak,“ zdůrazňuje evoluční biolog Karel Janko. Podle něj jde o zásadní objev o pochopení toho, co se nám děje ve frontálním laloku mozkové kůry.

Šimpanze a člověka odlišuje hlavně velikost mozku a na to navázané vlastnosti. Naše a šimpanzí dědičné informace se ale liší v hlavně v tom, jak je konkrétní gen regulován. „Rozdíl je v tom, kdy se gen zapne,“ popisuje vědec.

„Regulační oblast, o které se bavíme, je spojená s parazitní oblastí DNA, která tvoří značnou část genomu a ta se k nám historicky dostala s viry,“ dodává Janko a s úsměvem vyvrací aktuální mýty.

„To dokazuje, že pandemie nejsou vynález Billa Gatese. Když se k nám tato rodina elementů dostala, neexistoval. Bylo to před sto tisíci lety,“ doplňuje Janko.

Ostrovy znalostí

Pokrok biotechnologií provázejí i etické ohledy.

Pracovat s genomem je stále jednodušší a z toho plynou i obavy ze zneužití těchto metod. „Budeme se s tím muset popasovat stejně jako se zrychlením dopravy, tokem informací, nebo s problémy z drogami,“ míní Marek Špinka.

Podle něj bychom se měli opřít o znalosti, které nám umožňují lépe léčit a rozumět některým pochodů v těle. „Musíme ale zároveň pokorně vnímat oceán neznalostí nebo ignorance, který ostrovy vědeckých poznatků obklopuje,“ argumentuje vědec.

Poslechněte si celou Laboratoř o zdánlivě neužitečných úsecích v DNA, vlivu lesa na rozmanitost ryb a nečekaném úkolu žraloků. Účinkují evoluční biolog Karel Janko, etolog Marek Špinka a spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková. Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková

Sdílet na Facebooku



Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Kopírovat do schránky

Zavřít